Ze začátku jsme na sebe vůbec nepomýšleli. Bylo to čisté a krásné přátelství.

Norbert: „Mě na ní od začátku fascinovala její zralost, která byla na její věk výjimečná. Obdivoval jsem její obětavost v péči o druhé, její laskavost, životní nadhled a hodnoty, na kterých skutečně záleží.“

Debora: „Já jsem v něm neviděla jen fešáka s velkým charismatem. Viděla jsem muže, který si prošel těžkými chvílemi, ale neopustil ho optimismus, humor ani chuť do života. Přestože on je ‚o něco starší‘ :), s jeho občasnými pubertálními nápady mi to ani nepřijde a jeho smysl pro humor mi byl vždy blízký. Vedle něj jsem se vždy cítila v bezpečí, podporovaná a šťastná. Chemie mezi námi byla od začátku nepřehlédnutelná a já věděla, že tenhle příběh rozhodně nekončí u jednoho piva, které jsem ho naučila pít!“

Postupem času jsme se na sebe začali dívat jinýma očima. Už jsme neviděli jen kamaráda a kamarádku. Přišel první náhodný dotek, vzájemná přitažlivost a odvaha překročit hranici, za kterou začíná něco mnohem hlubšího. Dnes jsme za to nesmírně vděční. Našli jsme jeden druhého a objevili lásku, která nám změnila život, navzdory okolnostem i okolí.
Pak přišel ten nejkrásnější dar – naše dítě. Spojilo naše životy způsobem, který si dnes už neumíme představit jinak. Každý společný den nám připomíná, že ty nejdůležitější věci často přicházejí ve chvíli, kdy je nečekáme.
Svatba pro nás není začátkem našeho příběhu. Je jeho přirozeným pokračováním. Vyjádřením lásky, důvěry, partnerství a rozhodnutí kráčet společně životem, ať přinese cokoli.

Co nás vystihuje:
Norbert: „Život mě naučil, že čekat na ideální okamžik je ztráta času. To dobré je třeba přijímat tehdy, když přichází.“

Debora: „Život je krásný i ve chvílích, kdy nejde všechno podle plánu. Hlavně se z toho neposrat!“