Měli jsme se rádi vlastně vždycky.. už jako malí caparti, kteří spolu trávili dost času na plaveckých reprezentačních soustředěních. Přestože nás dělilo více než 250 kilometrů napříč republikou, na každých závodech jsme si měli co říct. V kontaktu jsme spolu zůstali pořád, a to i navzdory tomu, že po čase jeden z nás z plaveckého světa téměř vymizel. Jakoby osud čekal na opětovné setkání u vody, když ta pomyslná jiskra mezi námi přeskočila až v úplné dospělosti, na dovolené na moři. O pět let později, tentokrát již na společném jachtařském dobrodružství jen ve dvou, jsme se rozhodli, že náš vztah posuneme dál a zpečetíme naše štěstí.